Cestování s miminkem: Naše začátky a zkušenosti

Článek publikovaný dne 2. září 2024 na webu anetastepankova.cz.

Záleží jen na vašem přístupu…

Ať si myslíte, že cestování s miminkem je nemožná výzva, kterou nezvládnete, nebo v něm naopak vidíte příležitost a jste odhodlaní překonat všechny překážky – v obou případech máte pravdu.

Váš mindset totiž určuje, jaká bude vaše zkušenost. Pokud očekáváte problémy, najdete je. Když však hledáte řešení a možnosti, objevíte způsoby, jak si cestu s nejmenšími užít.

Cestování s miminkem rozhodně vyžaduje více plánování a trpělivosti, ale přináší i nové perspektivy a zážitky, které by vám jinak zůstaly skryty.

My dva a Theodor

Spolu s partnerem jsme srdcem i duší velcí cestovatelé, a proto jsme se s narozením syna rozhodli v této vášni pokračovat.  Oba máme zkušenosti s výlety po krásách České republiky, ale také v zahraničí.

V prvotních myšlenkách jsme si mysleli, že cestování s prckem bude možné až déle – kolem druhého roku života. Jelikož jsme cestovatelé tělem i duší, uvědomili jsme si, že by tím utrpěl nejen náš osobní život, ale také vztah a vnitřní přesvědčení. Proto jsme se rozhodli na nic nečekat a plánovat výlety tak, jak to budeme zrovna cítit. 

Reakce okolí byly negativně obdobné, jako když jsme plánovali porod jen s dulou a porodní asistentkou, bez zásahu lékařů a mimo Prahu. Respektujeme názory ostatních, respektujeme jejich odlišné pohledy na život, ale netolerujeme nátlak, který na nás někteří vyvíjí. 

„Theodor z toho nic nebude mít – seďte doma na zadku a nikam nejezděte!“

„Ježiš, aby vám náhodou něco neuteklo… počkejte si, až mu budou třeba 4 roky a bude ho to vaše cestování zajímat.“

Podle některých jsme si to nemohli užít ani my, ani Theodor. M. Vnímáme to úplně jinak.

Naše poprvé

Náš malý poklad se narodil 28.5. 2024 a pravdou je, že dovolenou v Chorvatsku, která připadla na září jsme měli naplánovanou s ročním předstihem. To jsme ještě nevěděli, že budeme tři.

Což o to, jeden rok bych to bez moře vydržela (nikdy mě to tam moc netáhlo), ale kouzelné místo naší první dovolené v chorvatské Poreči si nás volalo zpátky. Oba jsme cítili, že právě tam se duše našeho miminka rozhodla otevřít se životu s námi.

Po šestinedělí jsme naše cestovatelské vášně odstartovali a otestovali v Praze a blízkém okolí jednodenními výlety. Dokonce proběhla i krátká válečka na pláži v nedalekém lomu.

Pomalu ale jistě mě partner začal připravovat na to, že by bylo skvělé vyjet na výlet s přespáním. Z toho jsem měla zprvu trochu strach, ale vzhledem k tomu, že byl malý plně kojený a v noci spal s námi v posteli, nebylo vidno žádných překážek.

Uprostřed letních prázdnin je přirozené, že zatoužíte po dovolené v jiném městě či zemi, a tak jsme se rozhodli vycestovat za hranice ještě před samotným Chorvatskem.

Rakouské jezero Traunsee

Jako cílovou destinaci jsme si s naším dvouměsíčním Theodorem vybrali Rakousko. Tenhle výlet jsme koncipovali hlavně jako „vychytávání much“ pro další cestování. Cestu zvládl skvěle. Každé 2-3 hodiny jsme zastavovali na přebalování a kojení (na pumpě, u cesty, v okolních vesničkách…).

Ve čtyřhvězdičkovém hotelu jsme měli s miminkem pohodlí a komfort. Myslím, že z celého pokoje se Theodorovi nejvíc líbila měkká a prostorná postel, ze které brzy vystrnadil tatínka na gauč. 😀

Malého jsme brali všude s sebou – na hotelovou snídani, na procházky, k jezeru, na koupaliště, obědy i do městských restaurací. Tam jsme si ho pokládali na prostorná místa mezi sebe, kde mohl koukat z okna nebo jsme se střídali v jeho nošení a dělali mu exkurzi po restauraci.

Koupaliště

Procházka kolem jezera

Místní restaurace s výhledem na jezero

Soukromá koupačka a válečka na pláži

Naše první velká rodinná dovolená byla naprosto dokonalá a bez jediné chybičky – kromě toho, že jsem tam při odjezdu zapomněla svoji oblíbenou přebalovací podložku. 

P.S. Theodora jsme si přivezli lehce „osmahnutého“ v obličeji. To, že si myslíte, že na něj do kočárku nesvítí, neznamená, že na něj opravdu nesvítí!

Orlická přehrada

Po návratu ze zahraničí jsme s Theodorovou babičkou, mojí tchýní, zvolily dvoudenní výlet s přespáním v chatě v Autokempu Velký Vír. Na tohle krásné místo jezdím od svého jednoho roku života.

Celodenní výlety v kočárku – terénem, lesem i po zámeckém parku, Tedík zvládl skvěle. Večer jsme zasedli k ohni, opekli špekáčky a pozorovali lehké vlnobití přehrady. Většinu dne prospal nebo v mojí či babiččině náruči pokukoval po okolí.

Rodinná pohoda pod Dubem

Když nás naší kamarádi pozvali na svatbu do České Dubu u Liberce, ani minutu jsme nepřemýšleli o tom, že bychom nejeli. „Bude to s přespáním v chatkách, zvládnete to s miminkem?“ Jasně, že jo! 😀

Romantický den novomanželů byl naplněný nejen sluncem, ale také klidem. Svatebčané byli přívětiví a téměř všichni zaujatě nakukovali do korbičky kočárku. Theodor si každého z nich pečlivě prohlížel. Jednu zdravotní sestřičku svým dychtivým úsměvem přemluvil, aby ho nosila v náruči.

Celý den působil jako zvídavý mrňous a velký kliďas. Kojení a spánek odsunul na druhou kolej, čili na později, z čehož jsem byla jako starostlivá máma lehce nervózní. Odpoledne jsme trávili procházkou, koukáním, válením se na dece nebo roztomilými dialogy s naším miminkem.

Večer jsem zavelela „Alou se nakrmit a spát.“ Když jsme opustili venkovní ruch a odebrali se do chaty, Tedík ihned po krmení tvrdě usnul. Uložili jsme ho do kočárku a vzali s sebou do víru svatební společnosti.

Do chatky jsme se přesouvali a ke spánku ukládali jako poslední kolem půlnoci. Theodora jsem z kočárku dala k nám do postele, kde spokojeně spal až do rána.

Přespávačka ve Slovinsku

Cestu do Chorvatska jsme si zpříjemnili zastávkou a odpočinkem ve Slovinsku, protože jsme nechtěli jet na jeden zátah. Pokud máte malé děti a čas tento krok se rozhodně vyplatí.

Theodorovi se tam evidentně spalo dobře, protože vyjímečně spal déle než my a ranní cestu do pekárny proto absolvoval v pyžámku (viz. foto).

Chorvatsko – Poreč

Jakmile malý oslavil 3 měsíce, vyrazili jsme s koncem letních prázdnin k moři. O našem dobrodružství se dočtete v jiném článku.

Vaše Aneta