Můj příběh

Počátek

Hledání své cesty

Začínala jsem jako učitelka ve školce, s hlavou plnou ideálů a srdcem těžkým z reality školského systému. Každý den jsem se vracela domů s pocitem, že děti učím nepodstatné věci, zatímco to skutečně důležité – samostatnost, sebedůvěru a lásku k učení – odsouvám na vedlejší kolej. V mých snech jsem viděla sebe jako průvodkyni, ne jako pouhý dozor nad hračkami a svačinami.

Tajně jsem si přála najít rodinu, kde bych mohla uplatnit své představy o vzdělávání dětí způsobem, který dává smysl. V roce 2018 se mé přání vyplnilo, když si mě našla rodina s dvěma dcerkami – čtyřletou modroočkou a půldruhého roku starou hnědookou holčičkou. To byl začátek cesty, která změnila nejen jejich životy, ale i ten můj.

Růst

Když teorie nestačí

S každým dnem stráveným s dětmi jsem objevovala krásu Montessori metody a její principy pro rozvoj samostatnosti od nejútlejšího věku. Pozorovala jsem, jak děti rozkvétají, když mají svobodu volby a zároveň jasné hranice a řád. Toužila jsem po vzdělání, které by podpořilo mou intuici – absolvovala jsem studium speciální pedagogiky, mezinárodní Montessori kurzy a dokonce získala magisterský titul v zahraničí.

Moje praxe se rozšířila z rodinného prostředí do mezinárodních škol, uměleckých center a nakonec k vlastnímu projektu "Cesta k samostatnému dítěti". Každá zkušenost a úsměv dítěte, které si samo zvládlo zapnout zip nebo připravit svačinu, utvrzoval mou víru, že děti potřebují především průvodce, ne sluhu. A tak jsem svou metodu zdokonalovala, sdílela a učila se s každým dítětem, které mi přišlo do cesty.

Nová kapitola

Máma na cestě

V květnu 2024 se narodil náš syn Theodor a já poprvé zažila rodičovství z té nejintimnější perspektivy – jako máma. Někdy se přistihla, jak se směju svým dřívějším představám o "jednoduchých řešeních".

Mezi přebalováním a kojeneckým pláčem jsem dokončila rigorózní práci a získala titul PaedDr., aniž bych tušila, že největší vzdělávací instituce mého života bude mít 60 centimetrů a neodbytnou potřebu objevovat svět ve 3 ráno. Postupně jsem našla novou rovnováhu – začala jsem přednášet na vysoké a střední škole, často s Theodorem v náručí. S partnerem i naším synem jsme stále v pohybu - do jednoho roku věku s námi navštívil Rakousko, Slovinsko, Chorvatsko, Maďarsko, Itálii, Polsko a Slovensko.

Každý den je nyní dobrodružstvím, kde teorie potkává praxi a kde svůj příběh učitelky, průvodkyně a mámy sdílím prostřednictvím blogu "Máma na cestě" – autenticky, se všemi výzvami i radostmi, které tento nový život přináší.

Jít na blog