Plenky, přednášky a cestování: Rok 2024 učitelky na mateřské

Milí čtenáři mého blogu, rok 2024 se přiblížil svému konci a já pro vás na zbrusu novém webu „Máma na cestě“ sepisuji tento článek. jednou za čas je potřeba se zastavit a ohlédnout za tím, co mi přinesl. Byl to bezpochyby nejintenzivnější a nejpřelomovější rok mého života – rok, kdy jsem se stala maminkou, ale také rok plný profesních úspěchů a osobních milníků.

Leden: Tlukot srdcí: v břiše i v rigorózní práci

První měsíc roku přinesl dva nezapomenutelné okamžiky. Ten první patřil našemu miminku, když jsem poprvé pocítila jeho něžné kopnutí v těhotenském bříšku. Druhým milníkem bylo odevzdání mé rigorózní práce, na které jsem pracovala dlouhé měsíce. Kombinace akademické práce a rostoucího bříška byla občas náročná, ale naučila mě nově strukturovat svůj čas a priority.

Únor: Vratislav pro dva a půl & 3D setkání s Theodorem

Před příchodem miminka jsme se s mužem vydali na romantický výlet do polské Vratislavi. Města, ve kterém jsem strávila kousek svého života jako studentka vysoké školy. Procházky historickým centrem, hledání trpaslíků a společné večeře. A pak přišla ta chvíle – 3D ultrazvuk našeho miminka. Poprvé jsme spatřili jeho tvářičku a zaryli si jí do paměti.

Březen: Akademický titul & poslední výlet před porodem

V březnu jsem oficiálně dosáhla titulu PaedDr. a završila tak několikaletou cestu akademickým světem. Byl to zvláštní pocit dosáhnout takového milníku s vědomím, že největší životní role je teprve přede mnou.

Oslavili jsme to výletem do Českého Krumlova – klikaté uličky, Vltava pod námi a já s bříškem, které již jasně hlásilo svou přítomnost.

Duben: Příprava hnízda & nové pracovní horizonty

S nástupem na mateřskou dovolenou jsem pocítila směs úlevy a očekávání. Konečně jsem měla čas plně se soustředit na příchod našeho dítěte – připravovat prostor na miminko, číst knihy o rodičovství a odpočívat.

I s pokročilým těhotenstvím jsem cítila, že je důležité nezavírat dveře profesnímu růstu, a proto jsem absolvovala pár příjemných setkání na školách, kde bych mohla po porodu přednášet. Setkání proběhlo skvěle a já odcházela s příslibem spolupráce po skončení šestinedělí – s vědomím, že mateřství nemusí znamenat konec profesních ambicí.

Květen: Den, který všechno změnil & narození Theodora

28. květen 2024 – den, který navždy rozdělil můj život na „před“ a „po“. Po hodinách několika kontrakcí v objetí svého muže, přišel na svět náš syn Theodor. V tom okamžiku se zrodili i novopečení rodiče.

První pohled na něj, první přiložení k prsu, první společný den a noc – momenty prostoupené směsí vyčerpání, štěstí a bezpodmínečné lásky. Theodor nás svým příchodem kompletně přeprogramoval a ukázal nám zcela novou dimenzi lásky.

Červen: Probdělé noci plné lásky & moje cesta k poporodní regeneraci

Červen byl měsícem adaptace na novou realitu. Učila jsem se rozumět potřebám Theodora, vyrovnávat se s nedostatkem spánku a zároveň hledat novou rovnováhu ve vztahu se svým mužem. Byly to náročné, ale krásné dny plné objevování.

Důležitým krokem v poporodní regeneraci bylo zpracování mojí vlastní placenty do kapslí, které mi pomáhaly vyrovnat hormony a dodat energii v prvních týdnech. Vím, že toto téma může být pro některé kontroverzní, ale pro mě to byla cesta, jak podpořit své tělo po porodu.

Červenec: Čtyři kola pro tři srdce

S příchodem miminka přišla i potřeba bezpečnějšího auta, které nás dopraví nejen na vysočinu za rodinou, ale také do škol, kde budu přednášet. Nakonec padla volba na model, který dokonale vyhovuje potřebám mladé maminky s miminkem na cestách. První společné cesty s Theodorem v jeho nové autosedačce patří k mým oblíbeným vzpomínkám.

Srpen: První pas & dobrodružství za hranicemi možností

Ve věku pouhých 2,5 měsíců se Theodor stal malým cestovatelem! Vydali jsme se na rodinnou dovolenou do Rakouska. Byli jsme nervózní, jak zvládne cestu, změnu prostředí, ale projevil se jako vášnivý cestovatel.

Po návratu domů jsme se seznámili s novou sousedkou a jejím synem. Sdílené mateřství vytváří ta nejsilnější pouta a naše společné procházky a vzájemná podpora se staly pilířem dalších dní.

Září: Theodorovy první vlny & moje první přednášky

Září přineslo další cestovatelské dobrodružství – tentokrát do slunečného Chorvatska. Theodor ve věku 3 měsíců poprvé spatřil moře, cítil sůl ve vzduchu a vnímal šumění vln. Jeho úžas z nových vjemů byl pro nás největším zážitkem. Po návratu jsem pozvolna začala s profesními aktivitami na VOŠ v Jihlavě a na střední škole v Humpolci. Kombinace mateřství a práce byla novou výzvou, ale díky podpoře rodiny jsme našli cestu, která fungovala pro všechny.

Září také přineslo start vaničkování s Theodorem – jeho láska k vodě se projevila okamžitě a společné chvilky ve vaničce se staly každodenním rituálem plným smíchu a radosti.

Říjen: Theodor jako tichý pozorovatel mé profese

Zahájení výuky ve škole da Vinci s Theodorem v náruči bylo novou zkušeností jak pro mě, tak pro mé studenty. Začali jsme také s pravidelným cvičením pro maminky s dětmi.

Listopad: Plavání & první městská dobrodružství

Listopad byl ve znamení nových aktivit – zapojili jsme se do kurzu plavání pro miminka. Každá lekce přinášela nový pokrok a posilovala jeho jistotu ve vodním prostředí.

Velký krok pro nás znamenala také první cesta městskou hromadnou dopravou – metro a autobus s kočárkem. Co pro mnohé může být běžnou záležitostí, pro novopečenou maminku v Praze představuje celou sérii logistických výzev! Ale zvládli jsme to a otevřely se nám nové možnosti, jak cestovat víc do centra mšstského dění.

Prosinec: Odpočinek & kouzlo prvních Vánoc

Prosinec jsme zahájili wellness pobytem v polských Krkonoších společně s naší sousedkou a našimi dětmi. Bylo úžasné sledovat, jak si Theodor užívá teplou vodu a celkovou atmosféru relaxace.

Před Vánocemi jsme si s mužem a přáteli dopřáli rodinný výlet do vánoční Budapešti. Theodorovy rozzářené oči při pohledu na vánoční osvětlení a atmosféru trhů byly k nezaplacení. A pak přišel ten nejkrásnější dárek – první Vánoce s Theodorem. I když ještě nechápal jejich význam, jeho přítomnost u stromečku dala svátkům zcela nový rozměr. Sledovat svět jeho očima bylo tím nejkrásnějším dárkem, jaký jsme si mohli přát.

Ohlédnutí za rokem plným proměn

Když se nyní ohlížím za rokem 2024, vidím rok plný proměn, výzev a nevýslovné radosti. Stala jsem se matkou, ale neztrácím svou profesní identitu. Poznala jsem novou dimenzi lásky i únavy.

Theodor mi denně ukazuje svět v novém světle. Učím se od něj být přítomná v okamžiku, radovat se z maličkostí a nacházet sílu, o které jsem ani netušila, že ji mám.

Vám, milí čtenáři, děkuji, že jste se mnou na této cestě. V roce 2025 a právě na tomto blogu se můžete těšit na více článků o našich cestovatelských dobrodružstvích, skloubení mateřství s profesním životem a samozřejmě o všech Theodorových pokrocích a milnících.

S láskou a vděčností za vše, co rok 2024 přinesl,

Vaše Aneta