(Po)rodím v porodnici kvůli zpracování traumatizujícího zážitku – druhý porod chci prožít doma
Pročítám nažloutlé stránky staré knihy s názvem "Aby porod nebolel" apo tvářích se mi kutálejí drobné slzy. Tolik věřím svému tělu a tolik bych si přála porodit naše miminko doma. Neudělám to, protože na to ještě nejsem vnitřně silná a sebevědomá. Až to ucítím, nic mě nezastaví. Vždy, když lidé začnou bez rozporu respektovat můj názor, potřebu a přání v nějaké oblasti, poznávám, že jsem pro své rozhodnutí plně připravena. Moje touha a porodní přání bude naplněno. S otevřenou myslí, srdcem i duchem se budu oddávat procesu porodní šamanky a vlastní zodpovědnosti za přirozený porod děťátka, které si nás vybralo za své rodiče. "Proč bych neměla doma porodit teď? Co mi brání v tom, abych vzala zpět své rozhodnutí rodit v porodnici? Vím, že jsem si vybrala správně a přesto váhám." Na tyhle otázky jsem hledala uvnitř sebe samé odpovědi. Překvapivě přišly dříve, než jsem je čekala, ale s vděčností jsem je přijala. Ano, je to tak. Můj strašák pomalu, ale jistě otevírá dveře a ...











